Dnes Vás pozvu na návštěvu k výtvarnici Heleně Baštářové. Bylo nebylo…, bylo. Poznala jsem jednu ženu. Ale ještě před ní, poznala jsem její obraz. Zdobil  kavárnu mého kamaráda. Zaujal mne a já chtěla poznat další práci té ženy. Setkaly jsme se. Byla jsem u ní doma. V malém bytě měla obrazy na zdech ve dvou řadách. Postupně vytahovat z různých koutů další a další obrazy. Nádherné odpoledne to bylo. Ta žena mi svojí pohostinností ukázala, jak skvělý člověk je.

Vyprávěla mi o tom, jak ji malovat naučil Rusko-kazašský umělec Anotolij Antonov Ključinskij. Jak ji naučil techniku zvanou gesso. Ukazovala mi postupně obrazy malované touto technikou. Jsou velmi těžké. Na dřevěnou desku se postupně nanáší hmota. Ta se vaří z čínské křídy, želatiny, žloutku, vína a barev. Kladou se postupně za horka jedna barevná hmota po druhé. Aby se deska tím horkem nekroutila, musí být ve speciálním rámu uchycená. Až je hmota tvrdá, pak teprve začíná práce, kdy se do barevných vrstev proškrabává obrázek.

Pily jsme mátové mochito, ďobaly jednohubky a Helena mi vyprávěla příběhy, které jsou s obrazy spojeny. Nad každým z nich prstýnkem navlečeným na niti zkoušela jejich energii.

Dnes Vám představím tři její obrazy. (45x46 cm)

První se jmenuje Sen o Telči.

 Helena povídá:

„Narodila jsem se v Telči. Vidím ji jako bílo-modrou,

jako naději, kterou má každé dítě.

Hubený koník vyšel vyparáděný, připravený do boje.

Cestou ztratil jezdce a svou naději na slávu.

Také tak mohou dopadnout sny.

Dalším obrazem je Sen o rybách I 

„Váš sen se vám může splnit, i když jste nahý a nebo nahá

a sedíte třeba pod pahýlem stromu.

Záleží jen na vás jestli vstanete.“

K obrazu o rybách patří i další obraz Sen o rybách II

„Můžete být najedený, mít vlastní loď i zlatý prut,

ale pokud zůstanete ležet, nikdy se úspěchu nedočkáte.“