Využil som cudzie telo a napísal toto:

"Lidé dodneška tráví nejvíce času tím, že jednají podle svého genetického předurčení. Vezmi si rozdíly mezi muži a ženami. Muži přirozeně tíhnou k rozptylové strategii rozmnožování. Jelikož produkují téměř neomezené množství spermatu a jeho rozsévání je nic nestojí. Jenom je rozsít. Pro ně nejvýhodnější rozmnožovací strategie je uložit je do každé vhodné ženy – a vyvinout maximální úsilí, aby je uložili do těch nejzdravějších žen, takových, které s nejvyšší pravděpodobností vychovají jejich potomstvo až do osamostatnění. Muž se chová z reprodukčního hlediska nejlépe, když vede kočovný život a souloží, kde jen může.

Vždycky se vyskytnou zvláštní jedinci, kteří se vymykají normám. Ženská strategie je přesně opačná. Místo miliónů a miliónů spermií mají ženy jenom jedno vajíčko měsíčně a každé dítě pro ně představuje velkou investici námahy. Takže ženy potřebují stabilitu. Potřebují jistotu, že budou mít neustále dost potravy. Tráví také velkou část času relativně bezmocné, neschopné potravu najít nebo shromažďovat. Ženy mají daleko ke kočování; potřebují se zařídit a zůstat na jednom místě. Jestliže to není možné, je jejich druhou nejlepší strategií tvořit páry s těmi nejsilnějšími a nejzdravějšími dostupnými muži. Avšak nejlepší ze všeho je získat silného zdravého muže, který, místo aby se potuloval a podle libosti souložil, zůstane a bude se o ně starat.

Muži jsou tedy vystaveni dvěma tlakům. První je nutí rozšiřovat své semeno, pokud je to nutné i násilím. Druhý pak spočívá v možnosti stát se pro ženy přitažlivými tím, že budou trvalými ochránci – že potlačí a skryjí svou potřebu kočovného života a sklon k použití síly. Právě tak jsou dvěma tlakům vystaveny i ženy. Jeden je získat semeno nejsilnějších, nejmužnějších mužů, aby děti získaly kvalitní geny; a tento tlak pro ně činí nejpřitažlivějšími násilnické a silné muže. Druhý je získat ochranu nejstálejších a nejmírnějších mužů, aby jejich děti byly co nejlépe chráněny a bylo o ně co nejlépe postaráno, než dospějí.

Celá lidská historie se dá interpretovat jako slepé jednání lidí podle těchto genetických strategií. Jsou vlečeni těmito dvěma směry. Lidské velké civilizace nejsou nic víc, než sociální stroje k vytvoření ideálního prostředí pro ženy, kde se žena může spolehnout na stabilitu; lidské právní i morální zásady, které se snaží odstranit násilí, podporovat trvalost vlastnictví a vynutit dodržování smluv, reprezentují prvotní ženskou strategii ovládnutí muže.

Naopak kmeny kočovných barbarů mimo dosah civilizace sledují především mužskou strategii. Rozšiřují své sémě. Uvnitř kmene nejsilnější, dominantní muži vlastní nejlepší ženy – buď prostřednictvím formální polygamie, nebo volného výběru pohlavních partnerek, kterému ostatní muži nemají moc zabránit. Ovšem tihle muži v podřízeném postavení se nebouří, protože je jejich vůdcové berou do války a nechají je znásilňovat a plenit, když zvítězí. Projevují svou sexuální žádostivost tím, že se osvědčí v boji a pak zabijí všechny mužské rivaly a souloží s jejich ovdovělými ženami. Odporné, příšerné chování – ale i životaschopný projev genetické strategie.

Lidská historie se dá vysvětlit jako boj mezi potřebami žen a potřebami mužů, ale to, co chci zdůraznit, je, že i nadále existují hrdinové i zrůdy, velké události a ušlechtilé činy."

Orson Scott Card - Xenocida