V knižke čínštiny som našiel, že mačka sa povie mao, vyslovené vysokým tónom. A som náhle pochopil, čo mal môj personál na mysli, keď raz povedal: "To je pekné, že skôr, ako ťa tvoja mamička vyhodila do smetí, naučila ťa, kto si."

-----

Sú aj mačky mau. Údajne potomkovia egyptských mačiek a majú muzikálne hlásky.

S hláskami bol pri lúštení egyptštiny problém. Egyptština, obdobne ako semitské jazyky, zaznamenávala len spoluhlásky a samohlásky sa im prispôsobovali. Ale prečo neveriť, že bohyňa domestifikovnej africkej mačky sa naozaj vyslovovala ako Bastet. Mala vlastné mesto a vo veľkolepom Aniho papyre symbolizovala jeden z aspektov Nekonečnej žiary - večnosti. 

V knihe Filozofia mačiek sa síce ani slovom nepíše o tom, že egyptské hieroglyfy ovplyvnili protosinajské a merojské písmo, ale je tam stať o tom, že mačky ovplyvnili vzťah obyvateľov Stredomoria k Feničanom. Keď sa fénickým obchodníkom podarilo odňať Egypťanom dobre strážený poklad - mačací párik a namnožiť ho, začali s nimi usilovne obchodovať. Po niekoľkých rokoch sa vracali na stredomorské ostrovy, aby zas draho predali mačky. V prístavoch ich vítali transparenty: "Choďte s vašimi mačkami do p..."

Kto navštívil napríklad Maltu, pozná dôsledky fénického mačacieho obchodovania. Podnes deň to nie je ostrov ľudí, ale mačiek.

-----

Francúz Henri Brunel sa venuje štúdiu zdrojov raného budhizmu a píše knižky. Považujem za prirodzené, že esenciu budhizmu demonštruje v jednej z nich na kocúrovi Kojabašim, mačacom majstrovi zenu. Kojabaši vie, aký je rozdiel medzi umelým vycieraním sa a vnútornou harmóniou a hovorí o tom žiakovi, kocúrikovi Tanedovi.

"Kdysi dávno, v dobe svého noviciátu, jsem znal jednu siamskou kočku, mnišku s nežným jménem Ojoša. Jednoho rána jsem ji na opatův příkaz doprovázel k poustevníkovi, vyhlášenému léčiteli. Trpěla neznámou chorobou, která ji trápila již řadu měsíců. Den po dni chřadla a slábla. Už ani nemohla pomáhat v kláštení kuchyni. Jak jsme tak šli, pokradmu jsem ji pozoroval. Ona se usmívala! Cesta byla dlouhá, a tak jsem se rozpovídal. Líčil jsem jí své každodenní drobné starosti a ona mi trpělivě a pozorně naslouchala. Nevycházel jsem totiž s jedním novicem, který spal na vedlejším lůžku. Úplně jsem na Ojošu zapomněl a mluvil jsem a mluvil ... až jsem se konečne vzpamatoval.

- "Promiňte, že vás obtěžuji svým tlacháním, vždyť máte své vlastní starosti ..."

- "Klášter ani sestry již neuvidím. Umřu cestou," odpovědela prostě.

Její slova mě vyděsila a ohromeně jsem na ni pohlédl.

- "Člověk by měl zemřít pokud možno s vyrovnanou myslí," dodala s úsměvem.

A skutečne, zemřela zanedlouho poté. Nikdy jsem na ni nezapomněl."

Kojabaši se odmlčel. Učedník i mistr kráčeli dál. Jediným zvukem bylo čvachtání jejich kroků po blátivé cestě.

"Jistě znáš tohle přísloví, Tanedo. Ať si zpíváš nebo naříkáš, cesta se ani o píď neskrátí."

Usmáli se na sebe. Kráčejí v dešti, který smáčí pole, pleská do listů banánovníků a pohupuje větvemi třešní."

-----

Neviem, prečo Brunel o mačkách pochybuje, keď píše v knižke o Kojabašim toto:

"I keby slová ako budha, zen, koán alebo satori

boli raz zabudnuté,

cesta za poznaním sa nikdy neskončí

a zen pretrvá v kvetinách,

v steblách trávy a dosť možné, že i medzi mačkami ... "

Čína prišla v dôsledku prírodnej katastrofy o desatinu lesov. Vyše 17 miliónov hektárov stromov je preč. Rýchlo chcú vysadiť 2,5 miliardy nových stromov, aby mal v čom pretrvávať zen. Spomenul som si na inú správu, z roku 2100.

"Bavorský les je späť

Berlínske múzeum s potešením oznamuje, že zlodejov obrazu Bavorský les, ktorý zachytáva existenciu posledných častí tohto bývalého prírodného klenotu, sa podarilo odhaliť a obraz vrátiť späť do múzea."

Kojabaši vie, že pre nikoho tu nie je miesto natrvalo.

Keď nebudú kvetiny, steblá trávy a dosť možné, že ani mačky, zen bude stále pretrvávať v prázdnote.