Cesta životem nebývá přímá. Málokdo má to štěstí zažít přímočarou cestu. Možná sebevrazi.
To bejvá zřídka. Bohudík.
Někdy to dost hází. Někdo to má rád. Von to miluje.To drncání, horskou dráhu, jednou rychle dole, potom pomaličky nahoru. A zase dolu..... Řev a vše prostupující úzkost.
Aspoň se něco děje. Víš, že ještě žiješ, že nejsi mrtvej.Bolí tě něco? To je dobře.
Nedaří se? No a co? Nejsi tu vod toho, aby se ti v kuse dařilo! Japa by to bylo? Tak to říkaj Plzeňáci. Hodní lidi.
Líbí se mu  cesta chřestýší. Klikatí se,ale stále se pohybuje středem dopředu. Vono je to i kvůli tepelný výměně.
Měli by jsme si vyměňovat teplo. Na společensky únosný úrovni.
Když se na tebe někdo chystá šlápnout, dáš mu šanci. Zachřestíš. Bacha jsem tu!!!! Osobně proti tobě nic nemám, ale raději po mně nešlap!
Asi po něm zůstane dost klikatá čára v písku. Chvíli. Nevadí. Vítr to jistí, tím si buďte jisti.
Ale mít kliku není tak špatný, co? Hlavně, co se lidí tejče.
Co s ním? Dobrá otázka. Nic. Už je pozdě. Kde jste byli, když byl malej, kde jste byli, když  ho formovali, aby vydržel úplně všechno? Ponižování,vyhrožování, tejrání? No? Doma, nebo ve studentským klubu. On byl v plynový komoře nebo u výslechu.Cvičně.
Instruktor si vždycky vybral toho stejnýho. Nebyl to mistr dance.
Závidí vám . Krásnej, poklidnej život. Už to neumí, už to nesvede. Je pozdě. Je starej. Dědek s vymlácenejma zubama.
Hrůza. Už se ani nesnaží chodit ven. Na co? Proč? Samej problém. Támhle drvěj nějakou kočenu, támhle tři Cikáni na jednoho s brejlema, asi inteligentní slušnej člověk, co netuší, co mu hrozí.. A je to. Průser.
Jinej už nebude, ale už brzo bude vod něj pokoj.
Má tlak za hrudní kostí. Kašle na to.Nemá na léky. Tak žere česnek. Je to dobrý i na upíry.
Je to debil.
Divíte se? To je dobře. Jste normální.
A to je dobře.