A vždycky to dopadne stejně.

"A na zdraví oslavence č.1 "

"A na zdraví oslavence č 2"

"A vem si jednohubku . ."

"A ochutnej moje cukroví .. "

"Na zdraví oslavence č .3 "

"Napekla jsem ..."

A šunkové rolky ... "

A tak pořád dokola celé odpoledne. A já jsem taková submisivní duše - sním, co vidím, piju, co mi nalejou a doma pak skuhrám, jak je mi blbě.

A ještě to nepřešlo. Dnes jsem strávila den v práci se zakaleným zrakem a zelenou jarní tváří. 

Jsem ve stavu, kdy mi dieta typu "nežer" připadá jako poměrně slušný návod na zdravý život,  jsem ochotna souhlasit s tvrzením, že alkohol je metla lidstva,  a začínám přemýšlet o tom, že si uvařím ten odpornej žaludeční čaj, co se po něm kroutí jazyk do ruličky.  A zmůžu se leda tak na toho voyuera

Zkrátka troska.

Grrr, nesnáším březnové narozeniny    ... jen mi zkuste vykládat něco o roztomilých zajíčcích březňáčcích a žluťoučkých kuřátkách ...   ne, radši to nezkoušejte