Jsem poustevník. Jenže. Jenže dneskáj poustevničit kvalitně není vůbec nic lehkýho. To je třeba ( slovensky načim) si dovysvětlit. Vony si vás najdou. Čarodějnice všech věkových skupin. Nejhodnější jsou ty, co je upálili za bývalého feudálního totalitního režimu. Mají pochopení pro psychický problémy poustevníků a chovají se v sexuálních snech zdrženlivě. Oproti jiným kategoriím a věkovým skupinám, které jsou, ty čarodějnice, bezpříkladně agresivnější. Ty vám udělaj z poustevnickýho snu ůplný peklo.Vony dokonce se neštítí, že proženu Tě peklem a zakreju Tě deklem. Myslí zřejmě na můj pokročilý věk.
Moje nejnovější čarodějnice je poslední dobou nějaká chcíplá. Jakože ve smyslu bez nálady.Něco s ní není OR.Mně se to sice moc netýče, ale zase, na druhou stranu, bejt s polochcíplou čarodějnicí v jedný jeskyni, vona je to de fecto jeskyňka malinká, žádnej kras, rozumíte, není nic na orgasmus.
Mne učili, že čarodějnice jsou vod toho, aby byly hbité jak zahradní hadice, pružné, jak péro z gauče, a s neskrývaným nadšením vám občerstvily mysl. No co už, že? Jak říkala moje sekretářka,. No co už včil? Včil už ništ. Tož slez.
Já bych ty vostatní čarodějnice nahnal do volebních okrsků. Ať tam dělaj svoje čáry máry a nám je to fuk. Ale nenaženu. Pěkně si běžte volit podle svědomí. A musel bych i tu mojí.
No to určitě. Ještě mi jí někdo uřkne.