Celý den Isaac vyprávěl své matce o tom úžasném barevném klaunovi, který vyšel z kouzelné krabičky, která se objevila u nohou jeho postele. Jeho matka však tomu nevěřila ani slovo. Nakonec se mu jí podařilo přemluvit, aby s ním šla do jeho pokoje a mohla tak Laughing Jacka vidět na vlastní oči. Vyšli po schodech nahoru a Isaac otevřel dveře do svého pokoje. "Vidíš mami? Je přímo ta-" Isaac se zarazil a prozkoumával svůj pokoj, ve kterém nebyl už ani kouzelný, tančící klaun, ani záhadná dřevěná krabička. Jeho matka nebyla překvapena. Podívala se na Isaaca tak, že se mu roztřásla kolena a začalo se mu dělat špatně. "A-ale mami... Byl-" SMACK! Isaacova matka dala svému synovi pořádnou facku na tvář. Jeho oči se naplnily slzami, rty se mu začali třást a cítil, že se brzy zhroutí. "TY JEDNO HLOUPÉ, DRZÉ DÍTĚ! Jak se OPOVAŽUJEŠ lhát mi o takové dětské pitomosti! Kdo by se chtěl kamárádit s takovým nepoužitelným červem, jako jsi ty? Po celý zbytek večera zůstaneš tady ve svém pokoji a nedostaneš večeři... Co řekneš teď, ty nevděčný darebáku?" Isaacovi se podařilo potlačit knedlík v krku, aby mohl zamumlat odpověď. "D-díky mami." Jeho matka se na něj na chvíli zamračila a poté s odporem k němu odešla. Isaac poklekl a zabořil svůj obličej do strany postele. Potoky slz začaly stékat po jeho tvářích, když začal plakat. "Copak se děje kámo?" ozval se hlas. Isaac se podíval na kraj postele, kde už vedle něj opět seděl Laughing Jack. "K-kde jsi byl?" zamumlal Isaac. Jack projel Isaacovi vlasy, aby ho utišil. "Skrýval jsem se... Tvoji rodiče mě nemůžou vidět... Jinak by nám nedovolili si spolu hrát." Isaac si utřel slzy. "Podívej, kámo, promiň, že jsem se musel skrýt, ale vynahradím ti to! Protože dneska budeme hrát hry a budeme mít spoustu zábavy!" řekl Jack, když se usmíval. Isaac se koukl na svého barevného kamaráda a tiše přikývl, když se v koutcích jeho úst začal tvořit úsměv. Tu noc hráli Laughing Jack a Isaac spousty zábavných her. Jen s mávnutím ruky přinutil všechny Isaacovi cínové vojáčky k pohybu a pochodovali kolem místnosti. Isaac byl ohromen, když viděl jeho hračky, jak se samy od sebe začaly pohybovat po jeho místnosti. Poté si Laughing Jack a Isaac vyprávěli strašidelné duchařské historky. Isaac se Jacka zeptal, jestli není duch, ale vysvětlil, že byl spíše něco jako kosmická entita svého druhu. K ránu Jack sáhl do kapsy a vytáhl spousta chutných cukrovinek. Isaac byl okamžitě v extázi, jakmile ochutnal jednu, protože ještě nikdy neměl nic tak sladkého. Isaac měl tolik zábavy a smál se tolik, že to vypadalo, že se věci obrací konečně na jeho stranu... Alespoň do incidentu, který se stal o 3 měsíce později..Ten den bylo v Londýně příjemně teplo a slunečno, což byla taková rarita. Takže s pomocí ne-tak-vymyšleného kamaráda byl Isaac schopen dokončit své domácí práce rychleji, takže potom mohli jít ven a chvíli si hrát. Věci začaly velmi primitivně, duo si za domem hrálo na piráty, když v tom Isaac zahlédl sousedovic kočku vkrádající se do jejich zahrady. "YEARGH! NEPŘÍTEL NA PRAVOBOKU!" Vykřikl Isaac, uchvácen fantazií a představivostí. "Yo ho! Já ho dostanu, kapitáne Isaacu!" zvolal první důstojník Jack s jeho nejlepším pirátským přízvukem. Laughing Jackova ruka se natáhla přes celou zahradu a popadla nic netušící kočkovitou šelmu, která začala rázně bojovat. "Nenech ho utéct, Jackie, nebo se projdeš po prkně!" zaantagonizoval Isaac. Jack kočku přimáčkl víc k sobě a jeho paže rostla a rozšiřovala se jako anakonda, jak se ovinula kolem lstivé kočky, když bojovala o holý život. Jackova ruka zvíře stále mačkala a vypouštěla mu vzduch z plic. Jak kdysi nevinnému domácímu zvířátku začali lézt oči z důlku, ozvalo se hlasité SNAP! Jack rychle pustil zvířátko ze svého sevření a to okammžitě spadlo na zem. Nastalo mrtvolné ticho, jak oba pozorovali nynní mrtvé, pokroucené a zlámané tělíčko kočky. Ticho nakonec prolomil bouřlivý smích.... původem od Isaaca... "AHAHAHAHA Wow! Myslím, že kočky opravdu NEMAJÍ devět životů! AHAHAHA!" Isaac měl od smíchu plné oči slz. Laughing Jack se začal taky smát. "heh heh. Yeah... Ale nebudeš mít malér, jestli tvoje matka najde vaši sousedovic kočku u vás na zahradě?" Isaacův sích rázem utichl. "Ale ne! Máš pravdu! Um... tak jí... prostě hodíme zpátky k sousedům na zahradu?!" Isaac zpanikařil, popadl nedalekou lopatu, nabral na ní zlámané tělíčko kočky a hodil jí zpět k sousedům na dvůr. Potom rychle oba vyběhli zpět do Isaacova pokoje.