poznám ten pocit... presne, ako si ho opísala... :)

a ak sa na mňa valí po kvapkách,je to nádherné ;)
Moooc dobre si to napísala

to je fajn, že nie si o takéto pocity ukrátená... :-)) sú nádherné...

usmievam sa... pri predstave tej roztopaše :-))

Nič krajšieho som posledného polstoročia nečítal. Päťdesiatku budem mať za pol roka. :-ň

nepreháňaj :-) Lebo Ti pošlem domov zoznam povinnej literatúry :-))))

toľko podôb vody a tvojej podstaty...sebapoznanie, jemné a plné citu :)

akosi mi je to poznávanie sa cez živel vody najbližšie...

či a kedy sa v Tebe možno aj utopiť... alebo nič také nehrozí??? ale inak, napísala si to fakt pekne, citlivo i múdro :).

ak tá voda nepozná hranice a začne sa valiť, zatápa, splachuje s povrchu zmeského všetko, čo jej príde do cesty, betónové mosty pukajú ako škrupinky stromy sa vyvracajú aj s koreňmi, domy sa rúcajú spolu s podmytými základmi, skaly sa valia a všetko dovtedy pokojné a na svojom mieste je hore nohami, nič len zmätok , vtedy veru niet pre nikoho pred ňou záchrany

Neboj, nie som z tých rusaliek, ktoré majú na poličkách v porcelánových hrnčekoch dušičky obetí :-)))

Myslím, že až taký živel nie som... Pre mňa sú podstatné tie hĺbky a nie rozbúrená a neovládateľná hladina :-)

a čo ak by nejaké dušičky rady prebývali v Tvojich hrnčekoch, hm?

telo mŕtve a dušička v takom obmedzujúcom, neinšpiratívnom prostredí... v nejakej kvietkovanej starine z Meissenu? To by sa mi vôbec nepáčilo... za žiadnu cenu... kam by sa podela sloboda? a rozlet? a fantázia? brrrrrrrrrrrrr

slobodne poletovať sem i tam, o to viac by sa im u Teba pozdávalo... a akéže mŕtve? dušičky sú živé až-až! to nevieš? :)

že by sa našlo mnoho dušičiek, ktoré by dobrovoľne zdieľali to nepohodlie ;) a fantázii, slobode, rozletu predsa hmota nemôže zabrániť, či hej?

azda máš pravdu, ak by som duše z tých dózičiek a hrnčekov vyslobodila, možno by s nimi mohlo byť celkom fajn :-)

myslím, že mnoho ľudí prichádza o rozlet, fantáziu a radosť zo života práve preto, že sa obklopujú neživou matériou. Že im "radosť a potešenie" dokáže spôsobiť najmä hmota...
Ale máš aj pravdu v tom, že tomu kto v sebe objaví svojho ducha, tomu hmota v rozlete a fantázii neprekáža :-)

já dnes do hlubin vnořil jsem se i potkal tam bytost opalizující a podstaty veselé a příjemné. je docela možné, že jsi to byla ty :-)
moc pùsobivě napsáno - vystihnout esenci bych lépe nesvedl.

môže byť človeku prekážkou v radosti zo života nielen hmota, ale aj fantázia, poznanie vlastného ducha, pocitov a túžob, ktoré sa nemusia týkať hmoty...no silné dušičky by dokázali rozbiť nielen hrnčeky rusaliek a vodníkov, ale aj všetko ostatné :) nie je nutné brániť v rozlete...väzniť dušičky, z nich by rusalky veru nemali radosť...

k tomuto hodil taky lahunky podmaz gitarovych tonov :)

Jestliže bytost, kterou jsi potkal opalizující byla, mohla jsem tou bytostí skutečně býti já :-) (Má odpověď se může jak převeliká neskromnost jeviti. Cítím však sama, že navenek mé zbarvení navnímavý zrak opalizujíce působiti může.)

nič a nikoho by som nedokázala držať pri sebe nasilu... a ešte sa z toho aj tešiť...

pravdu máš... a hudba mi tu potichúčky hrá celé dopoľudnie :-)

že vystihnout esenci bys lépe nesvedl? taková skromnost Tě vskutku ctí... neprozradíš, prosím, kde lze v rámci nadnárodní družby shlédnout, co a jak vystihnout svedeš???

len tak obycajne, ale od srdca - je to n á d h e r n u č k é ....je to o Tebe, Tvojej krase dusevnej i tej ostatnej, si to Ty a muzi maju to stastie, ze maju sancu plavat v Tvojich vodach, teda muzi, hm, ako Ta poznam, Jeden....nie si z rodu prelietavych Rusaliek ...

ani v nejmenším nepochybuji, že dojem ten bych i při pohledu na pouhou schránu tvou měl. rci, ženo, jak že si k poznání řečenému dospěla? nazdáváš se, že je veškerému lidu sprostému dostupno, aby ho k pozdvižení životní úrovně své využíti mohl? :-)))
mimochodem, divím se, proč jsem sem u s kroužkem nikterak vpraviti nemohl. mor a neštovice sesílal jsem již na tvůrce mezičiní tohoto tovaru měkkého! :-)

poriadne ma rozusmievala predstava lietajúcich (prelietavých) rusaliek. Nuž, určite sa pod moju hladinu dostane ľudí viac. A vôbec nie je podstatné, či sú to muži a či ženy. Ak chce niekto porozumieť, len povrch nikdy nestačí :-)

zboží madloňovo není ještě na mezisíti vystavěno. když se tak stane - což bude, jak moc doufám, zanedlouho - uvědomím příslušná místa, by se má slova i tvým očím k posouzení dostala :-)

v otázkách, které jsi mi položil moudrost tvých šedin přítomna jest. Poznání dostupno by lidu všeobecně bylo, kdyby však lid ten prostý v nedostatku poznání nedostatek ten za skutečný nedostatek považoval. Nechybíli lidu poznání, nehledá ni cesty, kterou by se k němu přibližovati mohl.

odkud víš, že jsem také psanec, hmmm???
na tvé zboží se rád podívám, no né pro posouzení, lež pro radost :).

opravdu sofistikovaně vyjádřeno :-) a poměrně správně, ačkoliv jsem toho mínění, že utrpění dostatečnou pohnutkou ke hledání moudrosti jeví se.
popravdě řečeno, z lidu sprostého vyšel jsem i já, nevím tedy, náleží-li mi ozdoba, kterou jsi mě obdařila. ale rozusmívala jsi mě - i těmi šedinami:-)

v liduprostém lůně všichni své kořeny hladati jsme nuceni. A šediny tvé i když možná ještě nevyrašivší, ozdobou vět tvých jsou už teď :-)

jhříčku se slovem dovolil jsem si malou :-) nicméně, dle dum tvých, kteréžto už nějakou dobu pozoruji, soudil jsem. ne, neodsoudil, jelikož je psanec pojem poměrný :-)

Nože, koľko percent ľudského tela tvorí voda? Si aj vo mne, či už chceš alebo nie. Som rád, že si to práve ty.

a coby psanec se "prozradil" s potěchou... neb řekni, kde není psancem, přinejmenším sebe sama, hm???

vďaka Ti... hoci netuším, kto má z mojej prítomnosti v sebe radosť. Podstatné je, že je prítomná :-)

dotaz tvůj sfingy thébské hoden jest. a má odpověď? snad dokud tím psancem nepřestane býti... lidští jsou mnohokráte jako psi, kteří ocasy své honí. tedy...ehm...ocasy...

Marianska priekopa...tajomna, lákava, nedosiahnutelna, neprebadana, otvarajuca sa...taka si?...aj toto som vycitil z tvojich pismeniek ...a musim sa pridat k davu horepisajucich...krasne pismenka

Marianska priekopa? Musím povedať, že sa mi tá predstava celkom páči :-)

to vies...11 km hlbka to ti uz je nieco :)))...tam sa tajomneho zmestiiiii:)))

myslím, že tá hĺbka vo mne zmerateľná nie je... ale ako predstava je tá Mariánska priekopa super :-)

Nic hlbsie s vodnou vyplnou na Zemi nepoznam, preto som si dovolil ta prirovnat k Marianskej priekope....ani tej sa nedotkla ludska noha, ak neratam batyskaf v ktorom boli ludske bytosti:)))

ze preto asi rad plavam a celkovo mam rad vodu,pretoze v hlbke a tichu som obklopeny kludom,tichom a vynaram sa z nej rad a ocisteny a ukludneny no som v nej sam a preto sa ku mne nik nedostane ale ona je vsade naokolo bez opytania sa mi na kozu dostava.

som bola vtiahnuta do tej nadhernej atmosfery rozjimania, na konci clanku som v tom bola az po usi a po precitani rusalkovo madlonovskeho rozhovoru som priadla od spokojnosti :)) Nie casto sa stane, ze komentare dokreslia pocity vyvolane clankom, ale teraz sa to naozaj podarilo. Odchadzam s predstavou starych ceskych rozpravok - zadumaneho vodnika pri vodnom mlyne a zelenej rusalky, ktora sa mu prihovara z hlbin priezracnej rieky :)

jablko pred spaním nie je dobrý nápad. Dobrý nápad je ... Ale neidem rýpať.

sme v Tebe doma. Poznáme ten pocit hĺbky. Aj keď hladinu hľadáš. Keď teda nemáš uzatvorený okruh dýchací. Aby si rybenky neplašila.
Poznáme aj eufóriu vynorenia. A baro komory.
Pekne si to spravila.

ja mám z vody ten istý očistný a ukľudňujúci pocit

som rada, že si v príspevku našiel niečo Tebe blízke...

nádherný komentár... "zelená rusalka, ktorá sa prihovára z hlbín priezračnej rieky" :-)) vďaka