Ráno, když maminka dcerušku spatřila,
dala jí facku a potichu pravila:
"Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku "
Karkulka:
"Nač je mi maminko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce!
Jestli mě znásilní, tak jako včera,
nebudu už tvoje nevinná dcera!?!"
Matka:
"Nedávej bázlivým myšlenkám průchod,
než bába za léky utratí důchod!
Dones jí guláše aspoň půl hrnka,
ať bába vyskočí zas jako srnka!"

Popadla Karkulka aktovku s jídlem
a běžela lesem, jak píchnutá šídlem.
Navzdory vábivé červené sukýnce,
nestřetla na cestě vilného myslivce.
Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,
brzy jí donesly do známé chaloupky.
Karkulka:
"Co je to za fóry, tak brzo po ránu,
vlk se tu placatí v bábině županu!
Vlk:
"Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří,
s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři!
Máš pěkné tvářičky, jak žádná druhá,
zato tvá bába byla dost tuhá.
Karkulka:
"Tak to sis vybral kvalitní stravu!
nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?!?
Pozdě mě nazýváš spanilou děvenkou,
sežral si babičku .. s infekční žloutenkou!!!

Lesem se ozývá zoufalé vytí,
jak se vlk pokouší vyvolat blití.