Tak teda, aby jste byli v obraze. V Trenčíně si uděláme Vítěznej Únor po našom.

Já jako ústřední postava nastoupím rovnou do finálního a nosnýho syžetovýho vyvrbení.

Právě jsem se vrátil z Hradu, oznámím sroceným davům. Aby si nemyslely, že jsem spadnul, vono se nám to tu dost rozpadává, nebo, že mě vyhodili.

Když jsem Matoušovi, pánu Tater a Pováží předestřel svojí vizi, tak se zamyslel, von je přemýšlivej typ, vono se to málo ví a pravil. Čák to nějak dopadne!

Von je Matouš velice skušenej člověk. Von se dokonce s mojí dopomocí rozpomněl, jak mu příslušníci římské legie narušili statiku hradního brala.A vytesali mu tam, že tady byli, jako kdyby si to nikdo nepamatoval.

Vždy, když jdu čůrat zadarmo, spočinu v tiché vzpomínce nad artefakty původního opevnění. Trošku mi vaděj ty koule dělový, působěj dost rušivě. Víc by se mi líbil nejaký vrhač a metač yapálenýho roští, nebo jako za bratra Žižky, první biologická válka, když se verhaly k tomu specielně uspůsobebýn soustrojím sudy s hovnama do hradů.

Mno, ale ten Únor teda bude. To vám říkám. Narodil jsem se právě včas:))))