Tak bych vám chtěl sdělit něco pozitivně povzbuzujícího, motivujícího, ale neumím to, momentálně, ani mentálně.
Mám takovou deprézi, že asi zdrhnu k Ježibabě.
Žili jsme si tu, až na drobné výjimky, jako v pohádce. Co potřebujem, to si vyčarujem, všechno zdarma. Rozumíte? A teď za mnou poslali stávkovej vejbor, pohádkový bytostě, že když můžou v Říši lidí platit za doktora, že voni chtěj taky!
No vo to by nešlo, to by byl ten nejmenší problém. Stávkovýmu vejboru se tímto, z moci královské, vyhovuje s okamžitou platností, muří noha, královská pečeť a je. Považujte za vyřízené, né?
Jenže. My tu žádný doktory nemáme! Skrátka nemáme! Doktor Bolíto vrátil licenci, protože tu nikoho nic nebolelo, nebolí, ani bolet nebude.  Na co by byl nesmrtelnejm pohádkovejm bytostem doktor, králi? Položil mi naprosto případnou otázku.Ano, správně. Na dvě věci. Asi víte. Pro váš dorost jen napovím- Na nic a na oné... exkrement.
A teď co s tím, že?
Jak to vykáže Skrblík v účetnictví, to teda ani netuším a né, že mám jasnou představu. Asi z teho bude neoprávněnej příjem do královský pokladny. Audit si ani raději nepředstavuju. A ty následky. Nevíte někdo vo nějakom daňovom ráji, nebo by stačilo, kdyby někdo chodil do školy s vaším ministrem financí. Možná by nám poradil. Nevím. Nevím co s tím.
To mi chybělo, rozumíte. Já si myslel, že si tu budu vklidu kralovat, žádnej stres, a teď todlencto.
No musím to nějak řešit.
Bába Jága mi, že ať to dávaj na hradním nádvoří do kádě a von to někdo nakonec jako ukradne.
No dobrej nápad. Ale považuji jej za hraniční.
Tak to jen pro ilustraci, že ani králové to nemaj s poddannými zrovna lehký. Někdy jim prdne v kouli a je. Jako onehdá u vás, v tý listopadový Velký Říjnový revoluci a následně. Ale to je vaše dělo.Do teho se my tu nebudeme moc interesovat.
Vyspělý kapitalismus, to je ůplně jiná pohádka.
Držte mi palce.
Ať to někdo do rána ukradne. Jinak, fakt, nevím.