A je to za námi.

A můžeme se opět začít těšit. Myslím na další  17-tý listopad (čti November). Samé úspěchy v budování prvobytně pospolného kapitalismu, zajedeme si na Bermúdy. když už konečně můžeme cestovat kde nás napadne, někdo, třeba jako já, do Arktídy, někdo třeba do Ameriky. Když přesvědčí imigračního úředníka státu svou podstatou vzniknuvšímu z přistěhovalců, kteří pracovat museli, že v Americe on pracovat nemíní. Prože jsou tam moc a moc zadlužení. Představte si, že víc jako Slovensko, a přesto  jsou motorem světový ekonomiky. Musíme se ješte hodně učit.. Protože to se v Americe nesmí. Tam se nepracuje, tam je svoboda a nikdo ji nepromrhá za kus žvance vod pouličního prodavače.

Mno a my se máme stále co učit od amerických soudruhů. Jen nám to studium trvá nějak moc dlouho. Na můj v kus. Věnoval jsem se potápění a vím, že vodrážet se vode dna přes dvacet let, aby aspoň trošku vzduchu se Ti ušlo, není bůhvíco. Vo dekompresi a raději ani nebudu točit.

Takže všem nám osvobozenejm chudákům a chudinkám přeji, aby jsme měli na všechno, co si vzpomeneme. Kapitalistické prostředí vám dokáže splnit Vaše sny. Bůh s vámi!

To se říká. Nejraději to mají prezidenti. Když posílaj mladý kluky zhebnout někde do oný..., no však víte. Vono položit život za demokracii podle USA se vskutku oplatí. Věřte mi.