Obdivuhodné... a veľmi prekvapivé... stotníkovi záleží na sluhovi, ktorý je chorý a preto prosí Ježiša o slovo, v ktoré verí, že má moc uzdraviť.... lebo stotník sám má zo slovom skúsenosť ako vojak...
Je smutné, ako sa dnes často aj v rodinách málo starajú o toho druhého – ešte tak materiálne zabezpečenie, ale duchovný základ, túžba pomôcť mu v duchovnom raste slovom, ale hlavne osobným príkladom a modlitbou?
Stotník verí, že Ježišovo slovo stačí, nemusí ani prísť osobne do jeho domu – Pane, nie som hoden... a počuli sme reakciu Ježiša.
Možno som chorý ja sám – idem k Ježišovi a prosím ho o uzdravenie? Modli sa s vierou.
Možno je chorý niekto v mojej blízkosti – viem sa prihovoriť Ježišovi za toho človeka a neprosiť len o telesné zdravie, ale hlavne o život v milosti, o duchovné zdravie?
Ak sa modlím k Ježišovi s vierou, dostanem, o čo prosím – príkladom je stotník, ale i lotor na kríži...
Komentáre
Hezky sepsaný kněže!
Ale nic ve zlom, nebyl jsem u toho.
Když můžu tak pomůžu. Když to nejde, takho aspoň vodnesu k přátelským lidem. A dám mu svojí pistol.Já si vopatřím jinou. A řeknu, drž se chlape dokud to půjde. Přeju Ti aby jsi přežil. Já musím rychle dál.
Pomoc nemusí bejt o tom, že ti někdo dá peníze. Je to i o duševnu. A to prej dělal Ježíš. Poskytoval duševní pomoc v těžkých chvílích.
Mně by duševní pomoc taky bodla. Ale nemá kdo:-)))))
P.S. Asi je to tím, že jsem Husita a tím nasrdím lidi jiného vyznání.
Protože my máme heslo, nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte, hrrr na ně, zajatce neberte. Obtěžují!