A jde se na to! Vyprodáme úplně všecko, všeckóóó!
No vono toho už ani moc není, ale napakovat se musíme. To by bylo, aby v hospodářský krizi bankový a obchodnický jsme se nenabalili.To by jsme si neodpustili.
Občanům musí zůstat trt. Ať si utahujou opasky, kreténi.
Trošičku zalobujeme, z teho taky něco kápne, potom prodáme , provize jest docela zajímavá. No a co, že to není naše. Na to se můžeme akurát tak vyprdnout.
Peníze občanům křivěj charakter a obtěžují je. Furt potom myslej na krávoviny, že by chtěli mít víc, přidáno v práci a kdo to má platit. Nedáme se vokrádat vod občanů, na to jsme do politiky přece nešli!
Víte co maj lidi bytů obecnejch? Spoustu.
Ty taky prodáme.
A eště prodáme Dunaj. A Bratislavu. Stejně je nám na dvě věci.Do Košic se dá pěkně letadlem. Zadara.Protože na vlak nebudeme mít. Je to drahý.Na to nemáme. Šetříme.To samý v MHD. Víte kolik by to občany stálo, kdyby jsme jezdili do Parlamentu elektrickou dráhou? Spoustu euro!
A navíc, to se málo ví, ještě bych přijel pozdě a voni by něco prodali beze mně! No to určitě.
Nutně, nebojím se použít silnějšího výrazu, urgentně, potřebuju vopancéřovanýho bavoše. Jinak by mne mohli umlátit.
Nespokojenci.
No a co? Ať záviděj. Budu dneska ve Smetánce. Něco zobnu a zbytek donesu ven bezdomovcům.
To není klišé. To se musí.